Výživa rodičů masných kuřat – část II – Jaký je dopad na potomstvo?

Pro více podrobností se prosím podívejte na předchozí článek.

Studováním kompletního životního cyklu dvou generací můžeme zlepšit produkci brojléřských chovatelek i efektivitu komerční produkce brojléřských kuřátek. Proto zní otázka: můžeme zlepšit výkon jednodenních kuřátek úpravou výživy matek chovatelek?

Set up of the experiment

Experiment byl proveden s použitím 1 536 samičích chovatelek Ross 308 od 1. dne života až do 60 týdnů věku. Setup zahrnoval 2x4 faktoriální design se dvěma růstovými křivkami: standardní růstová křivka dle chovatelského průvodce (SGC) a zvýšená růstová křivka (EGC) k dosažení tělesných hmotností o 15 % nad chovatelským cílem. V rámci každé růstové křivky bylo krmeno 4 různá krmiva s odlišnými poměry energie (AME) k proteinu. Ve 28. a 36. týdnu věku bylo vybráno 60 čistých a snášenlivých vajec na kurník a umístěno do inkubátoru (celkem 1 440 vajec)

Vylíhnutí vajec probíhalo tak, že byla vybraná 60 vajec z každého ptačího boxu rovnoměrně rozdělena na jednu líhacící tác. Tyto líhacící tácy byly náhodně rozděleny do 3 bloků uvnitř inkubátoru (umístěných v horní, střední a dolní části vozíku). V 18. dni byla vybrána vejce s životaschopnými embryi. Vybraná vejce byla poté přenesena, pro každou líhacící tác, do jednoho líhacího košíku. Tyto líhací košíky byly náhodně rozmístěny na vozících po horní, střední, dolní, zadní a přední straně vozíku. Následně byl vozík umístěn do jiného inkubátoru.

Během posledních dnů před vytahováním vajec byl inkubátor otevírán každých 6 hodin, aby se zkontrolovalo, zda kuřátka vyletěla. Po vylíhnutí byla kuřátka označena a byla posouzena jejich kvalita. Kuřátka první třídy byla přemístěna do dalšího podobného inkubátoru a umístěna do 24 líhacích košíků až do vytahování. Po vytahování byla všechna kuřátka peříkována podle pohlaví a seskupena podle mateřské léčby a pohlaví.

Celkem bylo z každého věku chovatelek (28 a 36 týdnů) použito 384 kuřátek první třídy samičích a 384 samičích kuřátek. V den 0 byla kuřátka náhodně rozdělena do jednoho ze 64 podlahových boxů ve 4 blocích. Každý box obsahoval 6 samičích a 6 samičích kuřátek, všechna z téže mateřské léčby. Celkem bylo přiděleno 8 boxů na léčbu. V den 7 byl z každého boxu odstraněn jeden sameček a jedna samička pro popoštudijní analýzu. Ve 14. dni věku byly 2 sousední boxy sloučeny, což vedlo ke 4 boxům na léčbu.

Všichni brojléři byli krmeni stejnými standardními komerčními krmivy podle čtyřfázového krmného programu, viz tabulka 1. Výkon brojléřů byl zaznamenáván od 1. dne až do porážky.  

Results and implications

Dříve jsme zjistili, že těžší chovatelky brojléřů kladou těžší vejce, jak bylo zmíněno v Koudijs Newsletteru z června 2023. Během inkubace vykazovala vejce od těžších chovatelek mírně nižší úbytek hmotnosti vajíčka (číslem). Avšak embryonální úmrtnost se nezdála být spojena s tělesnou hmotností chovatelek. Zajímavé je, že zvyšující se poměr energie k proteinu ve stravě vedl ke snížení velmi rané embryonální úmrtnosti (v prvních 3 dnech inkubace).

Přehled posuzovaných parametrů kvality kuřátek je uveden v tabulce 2. Při rozborech těchto výsledků se zdá, že potomstvo těžších chovatelek má vyšší hmotnost při líhnutí a také vyšší hmotnost bez žloutku. V ostatních parametrech nejsou patrné žádné rozdíly, až na vyšší procento pupočního skóre 2 u kuřátek od těžších chovatelek. Zajímavé je, že zvyšující se poměr energie k proteinu v krmivu chovatelek vedl k nižší hmotnosti kuřátek při líhnutí. Takže s vyšším příjmem proteinu u chovatelek se zvyšovala jak hmotnost vajec, tak i kuřátek. Ve výsledcích týkajících se kvality kuřátek nebyla pozorována žádná interakce mezi hmotností a krmivem chovatelek, kromě pupočního skóre.

Maternal influence on offspring performance

Konečně, při čtení výsledků popsaných v tabulce 3 je mateřský vliv na výkon potomstva zřejmý. Kuřátka od těžších chovatelek byla při líhnutí těžší a vykazovala vyšší průměrný denní přírůstek hmotnosti (ADG), což vedlo k vyšší hmotnosti při porážce. Dokonce i výtěžnost masa (% tělesné hmotnosti) byla u kuřátek od těžších chovatelek vyšší.

Dále lze potvrdit, že složení mateřské stravy ovlivňuje výkon kuřátek. Ukázalo se, že kuřátka chovatelek krmených s vyšším poměrem energie k proteinu ve stravě dosahují vyššího denního růstu, zvýšeného příjmu krmiva a nižšího FCR (viz údaje v  3). Jinými slovy, tato kuřátka jsou efektivnější.

Závěry a ponaučení

Je zřejmé, že mateřský vliv na potomstvo lze potvrdit. Vyšší tělesná hmotnost chovných samic vede k vyšším hmotnostem vajec, novorozených kuřat a porážkových hmotností jejich potomků. Nebyly zaznamenány žádné významné rozdíly v FCR a korigovaném FCR v důsledku tělesné hmotnosti chovných jedinců.

Dále mateřská strava ovlivňuje výkon jejich kuřat. Kuřata chovných samic krmených dietou s vyšším poměrem energie k proteinu se stávají efektivnějšími, což se projevuje zlepšeným růstem, příjmem krmiva a FCR.

Celkově studie naznačuje, že výživa chovných jedinců by měla být součástí celkové nutriční strategie při hodnocení výkonu kuřat. V závislosti na situaci může být výhodné stimulovat vyšší tělesnou hmotnost chovných samic. Pokud jsou cílem produkce vyšší porážková hmotnost a lepší výtěžnost masa potomstva, může se také vyplatit tucení broilerových chovných jedinců.